|
Separátor: v současné době používám (k mé naprosté spokojenosti) separátor
od firmy Vantico, označení QV5110, jedná se o pastu, kterou lze po zaschnutí rozleštit.
Dříve jsme používal separátor Frekote NC700, ve spreji. Jeho používání mi Vašek
Sádlo úspěšně rozmluvil, za což mu jsme vděčný:o)) A musím říct, že z pasty jsem
nadšen… výsledek se nedá srovnat.
|
|
Formovací pryskyřice: používám pryskyřici F 250 v kombinaci s tvrdidlem
F 200 od firmy MGS.
Laminovací pryskyřice: vzhledem k ceně používám Letoxit 100/2 s tvrdidlem
EM 400 od firmy 5M, podle mých subjektivních dojmů se vyrovná zahraničním pryskyřicím…
Sekané bavlněné vlákno
Skelná tkanina: 140 g/m2 a 240 g/m2
A spoustu dalších drobností, jako štětce, kelímky …Důležité při laminování - pořádný nástroje.
|
|
|
Před zahájením výroby formy je potřeba připravit model (kopyto) a vytvořit
dělící rovinu. Dělící rovinu je možné vytvořit buď přímo při výrobě kopyta
například pokud je kopyto vyráběno
|
|
|
na CNC), nebo (a to je můj případ) vytvořit dělící rovinu dodatečně,
z rovné desky, do které je vyříznut bokorys trupu. Je však nutné pracovat opatrně,
aby se nepoškodilo kopyto.
|
|
|
|
|
Kopyto se ustaví přesně do vyřezaného otvoru a spára mezi deskou a kopytem
se utěsní modelovací hmotou (R&G), nebo stačí obyčejná plastelína. Kopyto a
deska musí být samozřejmě dopředu naseparované…
Ještě bych chtěl upozornit na povrch kopyta. Kopyto po vykytování a broušení
je nastříkáno akrylovou barvou a broušeno pod vodou smirkovým papírem od
zrnitosti 1000 až do 2500, poté leštěno do leštící pastou… Výsledkem je
dokonale hladký a lesklý povrch. Každá vada povrch se projeví na povrchu
formy a samozřejmě výsledného výrobku!!!
O výrobě kopyta bude samostatné článek… možná:o)))
Takže pokud je nachystané naseparované kopyto a dělící rovina, muže začít
výroba samotné formy…
První vrstvu, nanesenou na kopyto, tvoří tenká vrstva formovací pryskyřice,
která tvoří povrch budoucí formy. Na zavadnutý povrch naneseme ještě jednu
tenkou vrstvu formovací pryskyřice. Celková tloušťka „formovačky“ by měla být
cca 1 mm.
|
|
|
|
Po zavadnutí druhé vrstvy, naneseme vrstvu laminační pryskyřice s bavlnou, touto
směsí vyplníme hlavně rohy a problematická místa, tak aby při vlastním laminovaní,
nebyly pod tkaninou bubliny.
|
|
|
Další krokem je už normální laminování. První 3 vrstvy jsou tkaniny 140 g/m2,
následně vrstvy tkaniny 240 g/m2, a opět 3 vrstvy tkaniny 140 g/m2. Důležité je
aby všechny vrstvy byly kladeny za mokra, jedna na druhou, bez vytvrzení
předešlé vrstvy.
|
|
Dalším důležitým krokem (který mi poradil zase Vašek Sádlo) je chlazení formy.
Při větších objemech vzniká při vytvrzování pryskyřice teplo. Bez chlazení by
se forma mohla deformovat. K chlazení stačí obyčejný větřák, kterým je ofukován
celý povrch formy. Chlazení by mělo zažít po aplikaci vrstvy pryskyřice s
bavlnou, a trvat ještě cca 4 hod po skončení laminování.
Po dokončení první poloviny je potřeba nechat formu alespoň 3 dny uležet.
A rozebrat až po té. Po ořezání formy, přebroušení dělící roviny, a naseparování,
je druhá polovina formy vyráběna přesně stejným postupem jako polovina první.
Důležité je dodržení shodné skladby tkanin na obou polovinách.
Po vytvrzení a „vyzrání“ formy stačí obě poloviny oříznout a svrtat.
Na stažení formy je dobré použít šrouby M6. Dají se použít speciální šrouby
a matice, které se laminují přímo při výrobě formy (podobně jako čepy).
|
|
|
|
